Duben 2010

Here it comes again...

30. dubna 2010 v 16:25 | Devi |  Life
ICONATOR_f374e07b9dbc486ad1dd1e0f29e3f534
Ahuuuj...

Krásná ikonka. Dnes vyjímečně krásný den. Ptáci řvou a kytky smrdí. Navíc je šílený vedro.
Ideální den si někam vyjít nebo se jen tak válet. Měl jsem to dneska solidně nabitý a tak. Těším se na náš fajrák, každoroční tradice. Jestli se zliju jako hovado, pak mi dejte jednu výchovnou, někdy je to myslím potřeba.

Jen varuji, že se celkem umím prát.


Tak třeba příště...

25. dubna 2010 v 14:23 | Devi |  Life
bu
... necháme děti i miláčky doma. Vystačíme si sami. Už tak vypadáme jako úchyláci.
Velice rád bych způsobil veřejné pohoršení, ale...
... jo, příště pojedeme na výlet jen já s bráškou. My to sfouknem raz dva.
Důchodce a rodiče s dětmi raní mrtvice.
Yaoistky vykrvácí.
Gayofilové nás umačkaj.
Už ani v našem křoví nebudeme v bezpečí!
Kdo že všechno má v bráškově sprše kamery?
Já ci taky!


A reason to believe...

19. dubna 2010 v 13:40 | Devi |  Nothing
ICONATOR_c7de78ea47e4c3eb8263165eeafddd69
Může to být víra v Boha, Alláha, Buddhu... (Gerarda, Lauriho... ehm)
Víra v něco hmatatelného. V něco, co se dá logicky vysvětlit.
Víra v něco, na co si nemůžete ani sáhnout, ani to vidět. Něco mezi nebem a zemí. Víra, že svět může být lepší. Víra, že další den opět vyjde slunce. Víra v nebe, peklo nebo ráj...
Víra v lásku a nenávist. Existuje obojí a jedno s druhým souvisí. Nemůže existovat jedno zároveň bez svého protikladu. Obojí má k sobě hrozně blízko...
Víra v lidi. Těm se přece jen opravdu za každých okolností věřit nedá. Ani těm, které milujeme a kteří pro nás hodně znamenají.
Víra v sebe sama, že dokážeme cokoliv. Pak stačí jen krůček, aby se podařilo to, co chceme, aby se splnila přání, po kterých toužíme, abysme se dostali tam, kam chceme. Jestli někomu můžeme věřit na 100%, jsme to my sami.


What about...

7. dubna 2010 v 14:29 | Devi |  About blog
biteDobrý den vinšuju. Téma Zdraví? Nechtějte mě nasrat, zrovna jsem se doplazil ze školy a tohle nemám zapotřebí. V době svých začátků jsem vždycky psal články o sobě a blogu. Něco o mě a stručně nějaká pravidla, co najdete na každém bložínešku. Dělá mi problém psát v souvislých větách (spíš radši píšu v jednotlivých bodech) chujoviny o něčem, co ostatní nezajímá. Budiž - protrpěte si to.

Ah ta lidská blbost...

6. dubna 2010 v 17:44 | Devi |  Nothing
zero
....ta se nedá přemoct.

Jisté osoby si připadají krásné. 
Jisté osoby si připadají nadřazené.
Jisté osoby si připadají prudce inteligentní.
Jisté osoby rády provokují.
Jisté osoby se velice rády prosazují.
Jisté osoby všechno ví a všechno znají, všude byly a všechno viděly.
Jisté osoby rády exhibují.

Svou blbost.

Nebo prostě jen mají dokonalý dar.

Dar poznat z psaného textu, zda má jeho pisatel nějakou řečovou vadu.
Dar diagnostikovat těžkou duševní poruchu.
Dar zveličovat každou píčovinu, která se naskytne.
Dar kultu osobnosti a manipulace.
Dar prosazovat jen a jen svojí pravdu.